Svět fialek

Množení chimér

U afrických fialek označujeme jako chiméry takové rostliny, které mají pruhované květy, a které jsou z genetického hlediska tvořeny dvěma odlišnými typy pletiv. Většinu běžných kultivarů lze množit pomocí listových řízků, z nichž získáme kopie mateřské rostliny. Chiméry ale nelze množit listovými řízky, protože potomci vypěstovaní z listu chiméry ztrácejí své pruhované vybarvení. Proč tomu tak je, vysvětluji v článku Chiméry: tajemství pruhovaných květů.

Chcete-li získat kopii chiméry s pruhovanými květy, musíte rostlinu namnožit takovým způsobem, aby se na potomka přenesly oba typy pletiva. Toho docílíte odnoží nebo květním stvolem. Množení pomocí květních stvolů je metoda poměrně náročná a zdlouhavá, vyžaduje pečlivého pěstitele. Ani jedna z metod navíc není 100% spolehlivá, tu a tam se vybarvení na potomka nepřenese. Proto jsou chiméry mnohokrát vzácnější a dražší než běžné kultivary, k namnožení chimér potřebujeme více času a úsilí.

Množení chimér květním stvolem

U většiny afrických fialek se na květním stvolu nacházejí palístky, tedy drobounké páry lístků, v jejichž patě se ukrývá tzv. spící pupen. Jestliže stvol zasadíte, pupen se probudí a vyroste z něj nová rostlina. Poněvadž vyrůstá z pupenu a ne z jediné buňky jako u listového řízku, je vysoká šance, že si zachová znaky chiméry.

Z fialky vylomte stvol, který má dobře vyvinuté palístky, otevřené květy i malá poupata, což značí zralost stvolu. Květy odřízněte 3 mm nad palístky a stonek zkraťte na délku 2 až 3 cm.

Průběh množení z květů

Zatímco z listového řízku získáte průměrně tři až pět mladých rostlinek, u květního stvolu můžete počítat jen s jednou, výjimečně dvěma rostlinkami – z každé strany palístku může vyrůst pouze jedna. Buďte připraveni, že se všechny zasazené stvoly nemusí uchytit, často po několika dnech uhnijí. Proto je lepší zasadit větší množství květů.

Do kelímku nasypte perlit (nebo vermikulit), dolijte vodu a zapíchněte stvol tak, aby se palístky dotýkaly perlitu.

Během několika měsíců začne nad palístky (v místě jejich napojení na stonek) rašit nová rostlinka.

Vyroste-li zárodek kdekoliv jinde, například u kořenů, nebude pruhovaný. Je to podobné, jako by vyrostl z řapíku listu.

Když zárodky povyrostou, opatrně přesaďte celý stvol do výsevního substrátu. Později je oddělte a pěstujte jako běžná miminka.

Množení chimér seříznutím koruny

Jak už jsem zmínila výše, pěstování chimér z květních stvolů je zdlouhavé, mnohdy se nedaří získat potomky. Podobné to může být i s čekáním na odnože – některé chiméry po celé roky neutvoří jedinou odnož. Jedním z řešení je pak umělé vyvolání produkce odnoží.

Potřebujete k tomu dospělou rostlinu, která má alespoň dvě řady listů. Vrchol růžice odřízněte pomocí pevného tenkého provázku a nechte jej zakořenit v mokrém perlitu, vermikulitu nebo přímo v substrátu. Spodní část rostliny s kořeny ponechte v květináči a vložte ji do pařeniště. Do dvou měsíců začnou v místě řezu rašit nové rostlinky. Jakmile dostatečně povyrostou, oddělte je, nechte zakořenit a dále pěstujte obvyklým způsobem. Původní část rostliny s kořeny buď vyhoďte (již nikdy nebude mít pěkný tvar), nebo ji zkuste použít pro nové množení. S prodejem takto získaných odnoží vyčkejte raději do prvního kvetení, často sportují nebo zipují.

Okolo krčku omotejte pevnou nit.

Konce nitě překřižte a silně utáhněte.

Koruna se oddělí od spodní části rostliny.

V místě řezu budou později rašit odnože.

A takto jiná chiméra produkuje malé potomky...

Přejít nahoru