Množení listovými řízky
Většinu afrických fialek snadno rozmnožíte listovými řízky. Tímto způsobem se množí klasické odrůdy z obchodu i šlechtěné fialky s fantazijní kresbou nebo panašovanými listy; tedy všechny kultivary kromě chimér, u nichž se pruhované zbarvení při množení listem nezachová. Ideálním obdobím je jaro, kdy se prodlužují dny a mateřské rostliny jsou v plné síle. Listy dobře zakořeňují a již po osmi měsících se můžete radovat z nové kvetoucí fialky. Také v zimě lze množit fialky, ale vzhledem k nedostatku světla trvá celý proces o něco déle.
Výběr a příprava listů k množení
Základem úspěšného množení je zdravá mateřská rostlina. Listy by neměly jevit známky hniloby nebo žloutnutí, neodebírejte přestárlé listy ze spodní řady růžice. Z panašovaných fialek vylamujte listy s co největším podílem zelené barvy. Teplota v místnosti by se měla pohybovat mezi 19-26 °C.
Konec řapíku seřízněte ostrým nožem na délku okolo 2 cm u standardů a 1 cm u miniatur. Šikmým seříznutím se mírně zvětší plocha, ze které mohou vyrůstat mimina. Řapík nestříhejte nůžkami, častěji pak dochází k jeho uhnívání. Nedoporučuji nechávat řapík příliš dlouhý, po zasazení do substrátu se list vyvrací a máte nutkání ho sázet hlouběji. Miminkům pak trvá delší dobu, než se protlačí na povrch a může dojít k jejich poškození. Seříznutý list dejte zakořenit do vody (A), nebo ho rovnou zasaďte do výsevního substrátu (B). Záleží jen na vás, kterou metodu si vyberete, každému pěstiteli vyhovuje něco jiného.
A) Zakořeňování listů ve vodě
Při zakořeňování ve vodě máte příležitost sledovat růst kořenů a v případě náhlého zahnívání řapíku včas zasáhnout.
Připravte si malou skleničku s vodou a vložte do ní seříznutý listový řízek. Mezi laiky se traduje, že musí být ponořena jen koncová část řapíku, aby list neshnil. To je ale nesmysl. Listu neublíží, když bude ponořen celý řapík a dokonce nevadí, když se bude hladiny vody dotýkat i listová čepel. Osobně to mám vyzkoušeno na tisícovkách listů, které jsem kdy zakořeňovala. Listům zajistěte dostatek světla, ale nedávejte je na osluněný parapet. Častěji pak uhnívají. Pokud se voda ve skleničce nekazí, není potřeba ji v průběhu zakořeňování vyměňovat; stačí jen udržovat hladinu vody těsně pod listovou čepelí. Přibližně po 2 až 3 týdnech se začínají tvořit první kořínky. Začne-li nějaká část listu zahnívat, neprodleně ji odřízněte ostrou žiletkou.
Nemáte-li úzkou sklenici, přetáhněte přes nádobu alobal a utvořte vanu. Do alobalu udělejte dírky a vsuňte do nich listy, které opřete o okraj nádoby.
Pokud máte k zakořenění mnoho listů, avšak málo místa, můžete listy poskládat do kelímku na způsob vějíře.
Po 4 až 5 týdnech zakořeňování ve vodě má většina listů bohatý kořenový systém se zárodky potomků. Je nejvyšší čas zasadit listy do substrátu.
Zduřený konec řapíku neboli kalus
Na konci řapíku se občas utvoří jakási zduřenina, kalus. Je to vrstva pletiva, která chrání ránu vzniklou při řezu. Kořínky se nevyvíjejí a zůstávají i po mnoha týdnech zakrnělé. Pokud je list v dobré kondici, řapík seřízněte a proces zakořeňování zopakujte. Jinak se kořínků ani rostlinek nedočkáte.
Z vody do substrátu
Jakmile kořínky dorostou ve vodě do délky okolo 15 mm, zasaďte list do výsevního substrátu a umístěte jej do pařeniště. Nevadí, když budou zárodky miminek schovány pod povrchem substrátu. Protlačí se.
Jako pařeniště výborně poslouží jakékoliv průhledné boxíky s trvale pootevřeným víkem. Dobře se umývají a také se s nimi snadno manipuluje.
B) Zakořeňování listů v substrátu
Čerstvě ulomené listy fialek není nutné nechávat zakořenit ve vodě, můžete je sázet rovnou do substrátu.
K zakořeňování listů použijte výsevní substrát. Není potřeba žádných kořenových stimulátorů, listy výborně zakořeňují i bez nich. Seříznutý list zapíchněte do vlhkého substrátu a lžičkou ho mírně zalijte. Konvička není zpočátku vhodná, proud vody substrát rozbahní. Doporučuji vložit listy do pařeniště nebo do sáčku. V pařeništi si listy udrží příznivé klima podporující tvorbu kořenů a růst mladých rostlinek. Substrát nepřesychá ani netěžkne častým zaléváním, takže nedochází k hnilobám kořenů. Listům musíte zajistit dostatek světla, nikdy je však nedávejte na přímé slunce, v pařeništi by se uvařily. Mladé rostlinky se začínají klubat po 4-12 týdnech od odebrání listu z mateřské rostliny. Já používám tuto metodu zejména u miniatur.
Seříznuté listy zapíchněte do substrátu a vložte do pařeniště. Víko nechte pootevřené. Hlídejte vlhkost, substrát nesmí vyschnout, jinak listy zvadnou.
Nemáte-li dostatek místa, může jako pařeniště posloužit zipový sáček, který zavěsíte třeba na okenní záclonu. Nevýhodou je horší obsluha listu.
V pařeništi můžete zpozorovat, že některé kořínky rostou vzhůru. Je to přirozený jev, v přírodě jsou fialky přivyklé čerpat vláhu také ze vzdušné vlhkosti.
Množení poškozených listů pomocí fragmentů
Africké fialky lze množit nejen celými listovými řízky, ale i jejich fragmenty. Tento způsob se používá zejména při množení polámaných nebo jinak poškozených listů, které je nám líto vyhodit. Mladé rostlinky afrických fialek jsou totiž schopné vyrůstat takřka ze všech částí listové čepele, nejen z řapíku. Množení pomocí fragmentů je užitečné provádět u fantazijních či jinak složitě zbarvených kultivarů, které mají tendenci sportovat. Nařezáním listu na více částí zvýšíte počet mladých rostlin a tím i šanci získat správně kvetoucí fialku. Při řezání listové čepele je nutné použít dokonale čisté a ostré nástroje.
Pokud je list dostatečně velký, můžete ho nařezat až na tři části. Na každé zkuste zachovat kus žilnatiny.
Fragmenty zasaďte řeznou plochou do perlitu nebo vlhkého substrátu a vložte do pařeniště.
Do dvou měsíců by se měly objevit malé rostlinky. Mnohdy vyrůstají ukryté v zadní části čepele.
Proč list nezakoření a uhnije?
Oddělování miminek od mateřského listu
Z jednoho mateřského listu vyroste zpravidla více sazeniček, které je potřeba rozdělit. Rostlinky nenechávejte pohromadě v jednom květináči, protože by se časem tísnily, hádaly se o světlo a živiny.
Miminka se klubou
Miminka se začínají klubat na svět po jednom až dvou měsících od vylomení listu z mateřské fialky. Záleží na kondici listu, prostředí a kultivaru.
Z rozdělování miminek má mnoho začátečníků strach, ale věřte, že na tom není nic složitého. Je lepší to příliš neoddalovat, přeci jen se lépe rozdělují menší miminka, než odrostlé sazenice s divoce propletenými listy. Je běžné, že čerstvě oddělená miminka nemají vlastní kořínky, ale to vůbec nevadí. Každé miminko zasaďte do vlastního květináčku s vlhkým výsevním substrátem a přídavkem perlitu, označte ho jménem, vložte do pařeniště a lžící nebo stříkačkou mírně zalévejte. Rostlinky si do 14 dnů utvoří vlastní kořínky. S velikostí květináče to u miminek nepřehánějte, začněte s průměrem 5 až 6 cm, čímž snížíte riziko jejich hniloby na minimum. Mateřský list můžete vyhodit, nebo ho použít k opětovnému množení.
Z jednoho listu může vyrůst jedno (vlevo), ale i více miminek (vpravo), které je potřeba rozdělit do samostatných kelímků.
Uchopte vybranou rostlinku a mírným tahem ji oddělte od listu. Stejně postupujte s dalšími miminky.
Rostlinky zasaďte do vlastních květináčků s vlhkým výsevním substrátem a přídavkem perlitu, označte je jménem, vložte do pařeniště a mírně zalévejte.
Panašovaná miminka
U panašovaných kultivarů je oddělování miminek o něco složitější. Často vyrůstají s vysokým podílem bílé či růžové barvy a miminka musí zůstat u listu tak dlouho, dokud nezačnou lístky více zelenat.
Rostlinky s nízkou hladinou chlorofylu nejsou schopné samostatné existence a předčasné oddělení vede k jejich úhynu. To platí zejména pro odrůdy s klasickým typem panašování. Lístky, které se narodí bílé, už zelenou barvu dodatečně nezískají. Je potřeba počkat na nové středové lístečky, které se mohou v dobrých pěstebních podmínkách rodit zelenější. Naopak u korunního panašování se jedná o jiný typ mutace, kdy se tytéž listy dodatečně vybarvují během svého zrání. Proto se s dřívějším odsazením vyrovnávají lépe.
Stává se, že miminka zastaví po několika týdnech svůj růst a nechtějí zezelenat. Abyste podpořili růst nových zelených listů, přesaďte celý mateřský list i s miminky do většího květináčku s čerstvým substrátem. Nehnojte, popálili byste je.
Tato miminka mají příliš málo chlorofylu, po oddělení od mateřského listu uhynou.
Rostlinky mají dostatek chlorofylu a mohou být odděleny od mateřského listu.
A co s miminky dál?
Malá miminka čerstvě oddělená od listu sázím nejprve do květináčků o průměru 5-6 cm. Přibližně po dvou měsících přesazuji miminka standardů do květináčků o průměru 7 cm, miniaturám ponechávám stávající velikost 5 cm a jen vyměním substrát. Většina sazenic je již natolik samostatná, že nepotřebuje pobyt v pařeništi. Po dalších 2 nebo 3 měsících přesazuji rostlinky do finálních květináčů, v nichž zůstávají až do dospělosti.
