Třásněnka
Třásněnky napadají snad všechny druhy rostlin včetně afrických fialek. V podmínkách skleníkových farem je téměř nemožné třásněnku zničit, v bytovém prostředí však můžeme s třásněnkou bojovat. Důležité je zareagovat již na první výskyt tohoto úporného škůdce. Pěstitelé si někdy třásněnku pletou s jinými muškami – smutnicemi, které otravně poletují okolo květináče. Na rozdíl od smutnic však třásněnky dokážou napáchat velké škody.
Popis škůdce
Třásněnka je drobounký tmavý hmyz se štíhlým, čárkovitě protáhlým tělem. Dospělý jedinec měří 1 až 2 mm a má dva páry dlouhých třásnitých křídel, které jsou v klidovém stavu prakticky neviditelné. Larvy jsou krémově žluté nebo nazelenalé a chybí jim křídla. Dospělce a jejich larvy můžete spatřit nejen na listech, ale také na květech. Často se ukrývají mezi prašníky s pylem, který je jejich hlavní potravou. Proto je hlavním poznávacím znamením třásněnek přítomnost vysypaného pylu na spodních okvětních plátcích rostliny. Úkryt hledají také v srdíčku.
Míra poškození rostliny závisí na druhu třásněnky. Místní druhy nejsou příliš agresivní. Živí se převážně pylem, čímž zkracují období květu, ale samotnou rostlinu výrazně neoslabují. Naopak třásněnka západní (kalifornská) a tabáková se aktivně živí nejen pylem, nýbrž i listím, což na rostlině způsobuje škody podobné jako u roztočů. Při nekontrolovaném výskytu dovedou fialku prakticky zničit. Květy jsou povadlé a deformované, poupata zasychají ještě před rozvinutím. Listy zakrňují, jsou na nich patrné drobné tečky jako po napichování jehlou. Třásněnka západní je také přenašečem virových nákaz, zejména nevyléčitelného INSV.
První pomoc
V procesu vývoje má tento škůdce několik stádií, ve kterých jsou kontaktní postřiky prakticky neúčinné. Prvním stupněm jsou vajíčka, která samice kladou pod kůži mladých listů. Dalším obdobím, kdy je užití postřiků bez efektu, je poslední larvální stadium. Larvy se přestávají krmit a stěhují se do substrátu ke kořenům. Prvním opatřením je nelítostné odstranění veškerých květů i malých poupat, hlavního zdroje obživy třásněnek, a to v úplně celé sbírce. Následuje aplikace postřiku. Použít můžete Neudosan nebo Karate, jedná se však o kontaktní postřiky, které zahubí jen to, co přímo zasáhnou. Neřeší tedy dospělé jedince, kteří vám uletí mimo rostlinu. Proto je nutné aplikaci v předepsaných intervalech opakovat. Ze systémových postřiků lze aplikovat Sanium System, který sice třásněnku v návodu nezmiňuje, ale prokazatelně na ni účinkuje, anebo Substral Careo Ultra. Ve větších sbírkách stojí za zvážení nasazení dravého roztoče Amblyseius cucumeris, který vyhledává a vysává larvy třásněnek. Nelze s ním vyléčit zamořenou sbírku, proto se aplikuje preventivně před zahájením sezóny třásněnek a je potřeba mu dopřát jisté pěstební podmínky – dostatečnou vlhkost a teplotu mezi 20-25°C.