Typy a barvy květů

Základní barvou květů botanických fialek jsou různé odstíny modré a fialové. Jejich vzájemným křížením a mutacemi vznikly později kultivary s bílými, růžovými a vínovými květy, dále květy červené, zelené a nažloutlé. Pokud jde o červenou barvu, tak se vždy jedná o odstín s vínovým anebo růžovým nádechem. Fialky neexistují v barvě vlčích máků a stejně tak nebyly prozatím vyšlechtěny narcisově žluté odrůdy. Žlutá se na fialkách vyskytuje ve formě středových paprsků na bílém nebo růžovém podkladu. V současné době se snahy šlechtitelů zaměřují na produkci kultivarů se sytě žlutými a extrémně tmavými květy. Oranžové a azurově modré fialky zatím zůstávají pouze v našich snech.

Kromě jednobarevných kultivarů existují i kultivary dvoubarevné, u nichž se na jednom květu vyskytují současně dvě odlišné barvy, např. modrá a bílá. Jako dvoutónové (two-tone) můžeme označit takové květy, na nichž se prolínají dva odstíny téže barvy, třeba světle modrá s tmavě modrou. Některé květy jsou u středu zdobeny zářícím okem (eye), a to buď bílým na barevném podkladu, nebo barevným na bílém podkladu.

Okraj (edge) okvětních plátků bývá nejčastěji zbarven malinovou, modrou či zelenou barvou. Bílému okraji se říká geneva. Některé květy jsou ještě přizdobeny lemem (band), což je barevný obvodový pruh těsně před okrajem květu. Vzácněji se na květech objevují prstence (halo), a to buď kolem oka, nebo okolo otisků (thumbprint). Velmi populární jsou fialky zdobené tečkami, stříkanci nebo bublinkami v jiném odstínu, než je základní barva květu – říká se tomu fantasy. Neméně oblíbené jsou také chiméry, které mají uprostřed každého okvětního lístku odlišně zbarvený pruh. Jsou vzácné a drahé, protože je nelze množit listovými řízky.